Prosinec 2014

Přednáška o prokrastinaci

10. prosince 2014 v 13:32 | Blanka |  O ničem a zároveň o všem
Ahoj všichni!

Před pár týdny se u nás na fakultě konala přednáška o prokrastinaci. V dnešní době pro některé ožehavé téma. Protože jsem stejně musela čekat na jinou hodinu, tak jsem si na přednášku šla sednout. Vlastně ani nevím, co jsem od ní prvotně čekala.

Asi většina ví, že prokrastinace znamená chorobné odkládání úkolů či povinností. Nemůžu říci, že bych chorobně odkládala a zase stále dokola odkládala činnosti, ale některý den se prostě stane, že kapku prokrastinuji.

Slečna přednášející hned v úvodu řekla, že když budeme sami šířit dobro, tak všechny osoby kolem sebe na konec změníme a celý svět bude dobrý. Ha ha, jak bláhové. Má kamarádka poznamenala, že by lidé kolem mě museli už mít svatozář. Se svatozáří bych to sice nepřeháněla, ale myslím, že jsem člověk, který se snaží šířit dobro a něco pozitivního. Nedá se však říci, že by kolem mě byli jen dobří lidé. Tímhle mě popravdě přednášející hned v úvodu odradila. Tuto myšlenku mi asi nikdo nevnutí, protože já mám názor odlišný.
(Mimochodem, jak to máte vy? Myslíte si, že pokud budete šířit dobro, změníte lidi kolem sebe a bude vše dobré?)

Ti, kteří jsou opravdu typickými prokrastinátory by si údajně měli stanovit nějakou vizi/cíl. Cílem by ale nemělo být jen tak něco. Ve všem má člověk hledat smysl, který se poté stane cílem. Já třeba přemýšlím tak, že studuji školu, abych měla titul. Přednášející však měla pravdu, že když titul získám, tak cíl je tatam.Což nejspíš znamená, že mým cílem by mělo být šíření vzdělání, což zároveň tvoří smysl, proč se snažím studovat pedagogickou fakultu.

A co by mělo údajně pomoci nepoučitelným prokrastinátorům?
Měli by si na den vytvořit seznam činností/úkolů, které musí udělat. Jednotlivé úkoly by měly být rozlišeny barvami (důležité, méně důležité, není nutné je v den splnit ale pokud je splním budu king). Podstatné je, aby úkoly byly rozvrženy po celé stránce. Působí to na mozek lépe než kdyby viděl jednotlivé úkoly sepsané v řádkách pod sebou, protože poté by si řekl ,,Sakra, mám toho fákt hodně!". Na každý úkol by měl být stanoven přesný čas (úkol č. 1 : 10-11h, 11h-11:30 pauza, úkol č.2 12-13h, apod.).
Důležitá je i meditace a odpočinek mezi jednotlivými činostmi. Ovšem nikoli ve smyslu, že se podíváte na facebook. Sedněte si, zavřete oči a nic nevnímejte, prostě meditujte, nad ničím nepřemýšlejte. Když jsem si to zkoušela, moc dlouho jsem nevydržela, ale člověk opravdu cítí, že čerpá novou energii/sílu. Postupem času se zlepšuji a vydržím již "meditovat" o něco déle. Meditace je důležitá, protože pokud mozek přepneme, už s námi jednoduše nebude spolupracovat.

A abyste viděli, že má Vaše snažení nějaké výsledky, vytiskněte si buzerlístek. Ukázka zde. Na začátek si nepište do buzerlístku mnoho věcí, abyste byli schopni je opravdu plnit. Jako úplně první věc, kterou by měl obsahovat bude samotné vyplňování tohoto lístku. Já jsem si jako druhou věc do lístku například napsala cvičení alespoň 15 minut a postupně navyšuji. Den po dni si budete tak dávat buď zelené (splněné) nebo jiné tečky (nesplněné či na půl splněné). Tím pádem uvidíte svůj pokrok.

Tak jo, tohle by bylo takové shrnutí toho, co jsem se dozvěděla a co mi přišlo podstatné. Přednáška mi rozhodně něco dala, ale nejsem typický prokrastinátor ba naopak. Tento měsíc se mi tedy stalo, že jsem tak dlouho odkládala seminárky, až jsem opravdu nestíhala. Ten pocit byl tak nechutný, že už ho zažít nechci :D

Jediné s čím se opravdu neztotožňuji je názor - šiř dobro a všichni budou dobří. O tom mě opravdu nikdo nepřesvědčí.

Tak jo, mějte se krásně!

Blanka

Vánoční světýlka v listopadu? Úchylárna!

3. prosince 2014 v 21:21 | Blanka |  O ničem a zároveň o všem
Ahoj všichni!

Podobný článek už jsem sice psala, ale týkal se spíše obchodních řetězců. Nyní se ptám, proč lidé zdobí okna a svítí vánočníma světýlkama na začátku listopadu? Sakra proč?

Pardon, ale pro mě jsou takoví lidé prostě exoti :D Vždycky si řeknu ,,Ježiš, to je blbec."
Adventní neděle snad bývá na přelomu listopadu-prosince, tak proč začínat s výzdobou již na začátku listopadu?
Prostě to nechápu.....Mám dojem, že když jsem byla dítě, tak většina lidí zdobila opravdu až na advent.

Za chvíli budou lampičky v oknech na konci září. Přijde mi, že většina lidí bere Vánoce jako že - no dobrý, tak prostě jsou. Vyvěsim brzo lampičky, udělám výzdobu, ozdobim strom, přežeru se kapra a budu se rozplývat nad dárkama, který mě vlastně ani nepotěšej.

Sakra lidi, proberte se a nedělejte z Vánoc opravdu komerční svátek!! Vždyť je to tradice bože můj!
Kolik z vás pouští skořápky od ořechů, poslouchá u večeře koledy a rozkrajuje jablko, ačkoli víte, že v něm každý rok bude hvězdička? Já to dělám a vlastně se za to vůbec nestydim. Patří to jednoduše k Vánocům.

Obávám se, že děti za pár let nebudou znát kouzlo Vánoc tak, jako jsem ho znala já, když jsem byla malá. Světýlka budou viset v oknech od konce září, haranti budou čekat jen na dárky....No prima....

Mimochodem, včera to vygradovala sousedka, když mi povídá ,,Tak už jste si taky dali věnec na dveře, abyste ladili s ostatníma." Jen jsem odsekla, že nepotřebuju s někym ladit, ale že advent byl až nyní, nikoli před dvěma týdny. No chápete to? Jako bych asi měla potřebu ladit :D :D Bože..., grrrr......

Tak jo, napište mi, jak to vidíte vy ;)

Mějte se krásně a užívejte si nyní už předvánoční nálady!

Blanka











Téma týdne : Maličkosti, které dělají lidi šťastnými

2. prosince 2014 v 13:41 | Blanka |  Téma týdne
Ahoj všichni!

Protože o sobě prostě ráda píšu, tak tohle je článek o tom, které maličkosti dělají šťastnými mě (nebo spíš maličkosti, které mi dělají RADOST). Ne, není to proto, že bych o sobě ráda psala, ale myslím si, že každého dělají šťastným jiné věci :)

Mám radost, když ráno vstanu a můžu celý den jen lenošit.
Mám radost, když si koupím svíčku a může být sebeobyčejnější.
Mám radost, když se mi povede (třeba vyrobit) něco hezkého.
Mám radost, když mi přítel udělá svačinu do školy.
Mám radost, když se sejde celá rodina pohromadě a pěkně si popovídáme.
Mám radost, když někomu něco koupím a dotyčný z toho má radost ;)
Mám radost, když jdu jen tak s někým na oběd/kafe.
Mám radost, když se mým blízkým daří.
Mám radost, když mi kamarádka donese kus bábovky jen proto, že jí předávám své přednášky.
Mám radost, když mi někdo popřeje k svátku/narozeninám, ačkoli se už tolik nevídáme.
Mám radost, když mi někdo napíše zprávu - prostě jen tak (nikoli proto, že něco potřebuje).
Mám radost, když uvařím a druhému to chutná (což se ale moc často nestává :( ).
Mám radost, když vyhraju v deskové hře.
Mám radost,když můj žák dostane dobrou známku z písemky, na kterou jsem ho připravovala.

Občas mám prostě radost ;) A jak to máte vy? ;)

Mějte se krásně!

Blanka