Člověk si musí v životě hodně vybírat, nemyslíte?
Můj první velký výběr nastal na konci základky, kdy jsem si měla vybrat střední školu. Můj názor je takový, že opravdu málo který puberťák ví, čím se bude chtít po zbytek svého života živit. Čím jsem vlastně chtěla být? Učitelkou? Ano, v té době asi už ano.
Protože jsem ale maminčin mazánek a také jedináček, nechtěla jsem z domova. Výběr na který mě ovšem nasměrovali moji rodiče tedy padl na obchodní akademii. S odstupem času si říkám, že by možná bylo lepší jít rovnou na střední pedagogickou, ale co se dá dělat.
Výběr střední školy byl ale podle mě dobrý. Škola mě bavila, prospívala jsem skvěle, maturitu jsem zvládla levou zadní. Fajn...
Nastal výběr autoškoly. Ten byl úplně v mé režii a musím říct, že nebyl nejvhodnější. Do dnes neumím řádně couvat. Ups...
Výběr který se mi ale opravdu vydařil byl výběr mého snad již životního partnera :)
Nyní se dostáváme k výběru VŠ. Jedna je blízko bydliště, chci být učitelkou, proč tedy nejít na nejmenovanou pedagogickou fakultu. Hurá, jsem tu. Přijímačky dopadly skvěle, může začít velký studentský život. Jistě, ten by začal, kdybych nestudovala dvouobor,neměla přes 20 předmětů a školu každý den. Trpěla jsem jako zvíře a můj problém seznamování se tomu opravdu nepomohl.
Našla jsem tu ale zpřízněné duše a začalo se mi tu líbit, až do druháku. Tady nastal velký zlom díky nejmenované paní docentce, která dělá mnoha studentům ze života peklo.
Nebyla jsem studentkou, která by na školu kašlala. Teď jsem ve třeťáku a mám chuť s tím vším seknout. Píšu bakalářku, která mě nebaví, ačkoli téma je skvělé. Nebaví mě se učit, nebaví mě chodit do školy. Nevím, kdy půjdu ke státnicím...
Totálně jsem selhala, totálně! A to jen díky jedné osobě, která se rozhodla ničit studentům život. Nejsme tak blbí, opravdu nejsme! Ona je jen tak zlá.
A co teď? Na škole trpím opět jako zvíře. Není den bez breku, jsem bezmocná. Mám se školou seknout a najít si práci? Ale jakou? Práci nemají vysokoškoláci, natož holka s obchodkou. "Klesnu" natolik, abych šla pípat za pokladnu, což je pro většinu mých kolegů práce podřadná. (Prosím, já to jako podřadnou práci neberu. Nerada bych, aby to tak vyznělo.Každý přeci nemůže mít VŠ.)
Chci, aby se moje děti měly jednou dobře. Chci dobře placenou práci, ale co se mnou bude? Dodělám vůbec bakaláře? A pokud náhodou ano, mám se tu týrat další dva roky na magistru? Kolik lidí zklamu, když školu prostě nedodělám? Zahodím tři roky, možná čtyři....
Neměla jsem jít spíš na ekonomku, když mě střední ekonomická bavila? Ano, možná ano, ale tam jsem přeci nešla kvůli matematice, ve které jsem v posledním ročníku SŠ příliš nevynikala.
Otázkou je, zda bych na tom byla líp, kdybych na VŠ vůbec nešla. To nikdo neví.
Existuje vůbec nějaká rada, jak si dobře vybrat? Myslím, že ne :) :(
Tak jo, zase jeden článek o ničem a zároveň o všem.
Existuje vůbec nějaká rada, jak si dobře vybrat? Myslím, že ne :) :(
Tak jo, zase jeden článek o ničem a zároveň o všem.
Mějte se krásně!
Blanka
Ježurka | 
zajímavé :)