Květen 2015

Mám nový koníček - decoupage

23. května 2015 v 16:21 | Blanka |  Tvoření - decoupage
Ahoj všichni!

Pojmy jako krakelování či patina pro mě již nejsou španělskou vesnicí. O co že jde? Zamilovala jsem si decoupage, nebo-li ubrouskovou metodu.

Pokud by někdo nevěděl, co si pod pojmem představit : jde o aplikaci ubrousku na téměř jakýkoli předmět, který společně s ubrousky koupíte v nejrůznějších obchodech na internetu, které jsou zaměřené na decoupage.

Do decoupage se původně zamilovala moje mamča, nakoupila vše potřebné a mohlo se začít. Ze začátku začínala na jednoduchých obrázcích, postupně přešla na podtácky, krabičky, apod. Musím říct, že mě mile překvapila, jakého má v sobě celkem kreativního ducha. Toho má osoba bohužel postrádá. Proto jsem byla původně tzv. natěrač a dolaďovač všeho :D Mamka ráda tvořila s ubrouskem, ale nebavilo jí natírat předměty. Od toho jsem tu byla já. Poté co se mi ale vydařila má první krabička, propadla jsem tomu.


Nejvíce se mi líbí, že možností je snad milion. Můžete mít stojánek na tužky, nejrůznější krabičky na kapesníčky/čaj, podtácky, svícny, tácy ..... Komponenty stojí pár korun a jelikož se to našemu dámskému osazenstvu v rodině líbí, tak máme tipy na narozeniny a Vánoce. Co má člověk také pořád vymýšlet že? Takhle se jednak odreagujeme a jednak vytvoříme pro někoho dárek, dvě mouchy jednou ranou ;)


Samozřejmě se stále zdokonalujeme a věci nejsou naprosto bez chyb, ale mně přijdou celkem povedené :)






Pokud by se tu objevili zájemci o případný postup na decoupage, není problém jej udělat.

Mějte se krásně!

Blanka

Mug cake trošku zdravěji

8. května 2015 v 5:40 | Blanka |  O ničem a zároveň o všem
Ahoj všichni!

Jako neustálá bojovnice se svou váhou, zároveň ale milovnice všeho sladkého, kterého se jen těžko vzdávám, hledám všechny možné zdravější varianty čehokoli sladkého.

Dnes je to tedy tzv. mug cake.

Co budeme vlastně potřebovat?
Větší hrníček
Mikrovlnnou troubu
50 g vloček (já jsem ale měla co dělat, abych vše snědla)
60 ml mléka
1 vejce
Půl kávové lžičky prášku do pečiva
1-2 lžičky medu (dávám 2, ale je to na mě i tak málo:( )
Jakékoli ovocíčko, které máte rádi (maliny, borůvky, banán)


Do většího hrnku nasypeme vločky, které zalijeme mlékem a přidáme vejce. Necháme chvíli odstát, aby vločky pěkně nabobtnaly. Poté přidáme oblíbené ovoce a pokud je potřeba, tak ještě trochu mléka (cca 20ml).


Vše dáme na několik minut do mikrovlnné trouby. Já dávám na 5 minut, ale pokud máte výkonnější troubu, dejte na míň. Snadno poznáte, zda je již "těstíčko" hotové. Pozor, aby vám snídaně nevyběhla z hrnečku. Mám s tím vždy problém, ačkoli je hrnek opravdu velký ;)

Protože jsou vločky přeci jen suché, přidám bílý jogurt a posypu troškou Granka.

Dobrou chuť!
Blanka


Existuje život po životě?

1. května 2015 v 13:30 | Blanka |  O ničem a zároveň o všem
Ahoj všichni!

Tento článek nosím v hlavě již delší dobu a k napsání mě nyní dokopalo to, že jsme si s přítelem pouštěli seriál ,,Věřte nevěřte". Určitě ho znáte a některé příběhy jsou teda dost silné :)

Abych udělala nějaký úvod. Nevěřím v Boha, ale samozřejmě neodsuzuji lidi, kteří v něj věří. Možná že Bůh je, ale má představa, jaký by měl být je nejspíš špatná. Moje představa o Bohu totiž vypadá tak, že by mělo jít o někoho/něco, co chrání dobré a naopak trestá zlé. Kdyby nějaký Bůh byl, tak by podle mého nedopustil tolik zla, kolik ho na světě je. Ale do tohoto tématu se pouštět nechci...

Už jako dítě jsem nedokázala pochopit, že někdo zemře a dál nic není,život nepokračuje. Člověk se zakope pod zem a prostě nazdar? Né, já tomu nevěřím. Můj přítel tvrdí, že se lidé narodí znovu a žijí jednoduše další život. Já si naopak myslím, že žijí nějaký život po životě. Někde mezi nebem a zemí. Možná že když zemřou, tak v dalším životě jsou již nesmrtelní, v tom případě bysme se mohli ve finále všichni zase shledat, těžko říct.

Existuje mnoho paranormálních jevů, které dotyčným můžeme a nebo nemusíme věřit. Osobně žádnou nemám, vždy jen to, co znám z doslechu. Má prateta mi vyprávěla, že její otec měl rád taková malá kamínka, která má ona nyní na chodbě jako dekoraci. Jednou večer si s rodinou povídali o jejím otci a kamínka se začala hýbat. Prostě "chodila" po chodbě. Brala to se strašným klidem a s odpovědí, že duchové našich zesnulých příbuzných nám neublíží.

Nevím, co si o tom myslet, v každém případě mám před takovými věcmi velký respekt a osobně netuším, jak bych se s podobně zažitou zkušeností vyrovnala. Všechno tohle přemýšlení mě dovedlo ke knize ,,Život po životě". Až ji přečtu a pokud bude za něco stát, určitě se tu o ní objeví článek :)

A co vy? Věříte na posmrtný život?

Mějte se krásně!
Blanka